Při navrhování projektu pasivního domu nesmírně záleží na důmyslném navržení technologií. Bohužel se stále setkáváme s tím, že se do projekce pasivních domů směle vrhají i takoví projektanti, kteří nemají s navrhováním technologií pasivních domů zkušenosti a prostě jen opisují použité technologie, zahlédnuté snad na některé z přednášek o pasivních domech.

Článek část 1

Tento článek je pokračováním na předchozí text „Jak prodělat 108tis.“. Jako podklad tohoto článku nám opět posloužil projekt pana Aleše Nováka. Tentokrát se budeme věnovat tématu:

Volba technologií na vzduchotechniku (větrání), ohřev teplé vody a vytápění do pasivního domu

Našim cílem je zdůraznění nezbytnosti zkušeností celého projekčního týmu s projektováním pasivních domů.

Pasivní dům není pouze o řešení tepelných mostů. Úkolem projektanta stavaře je také podání návrhů možných technologických řešení. Finální rozhodnutí je samozřejmě vždy na investorovi.

Návrh technologií pasivního domu pana Nováka

Projektant sdělil panu Novákovi, že jediný způsob řešení technologií do pasivního domu, je mít v obývacím pokoji krbovou vložku s teplovodním výměníkem, v technické místnosti umístit akumulační nádobu objemu 1000l, teplovzdušné vytápění, na střeše solární kolektory a pro jistotu teplovodní podlahové vytápění v obytném prostoru, aby byla možnost vyšší teploty v obytném prostoru.

Takových pasivních domů je v Čechách spousta a nic proti jejich technologiím nemám. Sami jsme tento systém kreslili, když se pro toto řešení investor rozhodl.

Bohužel investorovi bylo předloženo pouze jediné možné řešení bez alternativ. Při projektování pasivního domu je žádoucí nabídnout více technologických návrhů, aby si každý investor mohl vybrat systém, který je mu nejbližší. Investor má právo vědět, jaký technologický systém financuje.

Na obhajobu projektanta musíme uznat, že se snažil řešit vzduchotechniku, ohřev teplé vody a topení komplexně. Bohužel vytápění bylo předimenzované (výpočet ztrát), resp. teplovzdušné topení nemůže zvládnout tak velký výkon, jak bylo chybně vypočteno.

* Investor by měl mít v každém případě možnost výběru z různých technologických návrhů

* Investor musí být seznámen s případnými riziky těchto technologií

Rizika, nevýhody, výhody:

1/ Krb v obývacím pokoji

Když topíte v krbu v obytném prostoru pasivního domu, musíte si uvědomit, že máte kotel v obývacím pokoji. Je něco jiného zatopit si na chatě a v bytě, kde by přece jen mělo být méně prašné prostředí.

2/ Přehřívání

Tepelná ztráta obytného prostoru pasivního domu je při -15°C 0,8-1,2kW, při teplotách okolo 0°C nepotřebuje obytný prostor žádný výkon z krbových kamen do vzduchu, protože již existují krbové vložky, které dávají do interiéru 1kW. Zisky z krbové vložky do interiéru je možné využít max. 1,5 měsíce v roce. Investor musí počítat s pravidelným výrazným přehříváním obytného prostoru o desítky stupňů a budete nuceni přebytečné teplo větrat ven. Schodiště v projektu pana Nováka bylo navíc mimo obytný prostor a přebytečné teplo z krbových kamen nejde poslat komínovým efektem do podkroví.

3/ Přesušování

Teplovzdušný systém, jak se již delší dobu ukazuje, je slepou uličkou. Vzduch je špatné médium pro přenos tepla. Abyste vytopili dům, potřebujete velké výměny vzduchu. Následně dochází k přesušování vzduchu v celém domě. Aby nedocházelo k přesušování vzduchu přimíchává se část vzduchu stávajícího vzduchu (třeba z chodby) k novému. To však způsobí, že si akorát rozvedete pachy do celého domu. Stačí, aby se v pokoji někdo navoněl nebo aby se v kuchyni něco smažilo, a máte pachy rozvedené po celém domě.

4/ Podlahové topení

Teplovodní podlahové topení má v pasivním domě jistá rizika. Nicméně je spousta pasivních domů s podlahovým topením. Problémem podlahového vytápění v pasivním domě je jeho dlouhá setrvačnost. Stane se cca 10-30 dní v roce, že máte teplem nabytou podlahu (6-8 cm betonu), a v tom okamžiku Vám začne svítit sluníčko do interiéru. Najednou máte v obytném prostoru 28°C. Než se Vám z podlahy teplo vybije, tak to trvá i 10 hodin. Pasivní domy nepotřebují dlouhé teplo, ale naopak krátké rychlé teplo. Podlahové či stěnové vytápění přináší v pasivních domech jistá rizika z důvodu dlouhého uvolňování.

5/ Solární systémy

Solární systém zajišťuje ohřev teplé vody přes léto a částečně pomáhá vytápění objektu. Toto se jeví jako velice výhodné. Je nutné ale zvážit celkovou investici, účinnost a poruchovost solárních trubicových systémů.

Investice:

Komín: 60 000,-

Krbová vložka se zabudováním: 75 000,-

Akumulační nádoba, ohřev teplé vody včetně regulace: 110 000,-

Rozvody vzduchotechniky: 95 000,-

Rekuperační jednotka pasivní: 65 000,-

Teplovodní podlahové topení + rozdělovač: 60 000,-

Solární systém: 55 000,-

Prostor pro technickou místnost (3m2): 120 000,-

Celkem náklady technologie: 640 000,-

Náklady na pasivní dům

Celkové náklady je nutné posuzovat v celkovém kontextu pasivního domu. Nesmíme zapomínat, že princip pasivního domu byl a stále je vytvoření co nejjednoduššího systému i na úrovni technologií.

Je nutné si uvědomit, že v pasivním domě se protopí cca 7000,-Kč a teplá voda se pohybuje v rozmezí 5-10tis. Ze zkušeností našich zákazníků je možno vyčíslit celkové platby (topení, teplá voda, kompletní spotřeba domácnosti) u celo-elektrických pasivních domů mezi 22-26tis. při pokojové teplotě 21°C.

Investice do technologií je nutno posuzovat jak z ekologického, ekonomického tak i uživatelského pohledu.

V následujícím článku Vám ukážeme alternativní řešení, pokračování tohoto článku očekávejte do 14-ti dnů.